Kurz předporodní přípravy s hypnoporodem

Na začátku třetího trimestru jsme spolu s manželem vyrazili na víkendový kurz předporodní přípravy s výukou technik hypnoporodu. Pomalu jsme k něčemu takovému zráli a vlastně jediný a zbytečný strach byl, aby na nás někdo nekoukal jakože tam nemáme co dělat, nebo zda nejsme málo alternativní :)) Oba jsme založením dost namíchaní mezi mozkem a srdcem. Dáme na svoje pocity, ale máme rádi fakta. Přijde nám důležité, jak co cítí srdce, ale stejně tak, co si myslí mozek. Medicínských fakt a informací jsme tou dobou už měli ale dostatek a lákalo nás zjistit, jaké je těhotenství a porod také z té pocitové a pudové stránky.

Náš termín kurzu vedla neuvěřitelně sympatická, živá a veselá dula Marie Ilkivová. Hned během prvním minut nás rozesmála hláškou „jestli si myslíte, že se tady naučíte porod v hypnóze a nebude vás to vůbec bolet, tak běžte radši domů“ a naše obavy se rozplynuly jako pára nad hrncem. Kurz je určen pro deset párů a my měli štěstí na sympatickou a respektující skupinu, plně tolerující názory a preference všech. Někteří z nás se chystají rodit ve velkých porodnicích, někteří v malých porodnicích, někteří s dulou, někteří doma. Bylo zajímavé poslouchat jejich motivace a životní cesty, které je k daným rozhodnutím vedly.

Často mám z vyprávění o předporodních kurzech pocit, jako když se někdo snaží vysvětlit poezii sexu na obrázku v učebnici ve škole. Nemyslím si, že mi v těhotenství a při porodu pomůže vědět, že jsou 4 doby porodní, co si mám připravit za výbavičku nebo vzít do porodnice. Za prvé je těchto informací všude kopec a za druhé jsou to redundantní seznamy a fakta, bez kterých porod proběhne tak jako tak. Kurz porodní přípravy s hypnoporodem probíhal naštěstí jinak. Dostali jsme krásně zpracované materiály, kde nebylo nic o psím dýchání (mimochodem úplné blbosti) ani centimetrech otevírání čípku za hodinu.
Začali jsme úžasně zajímavým přehled o těhotném ženském těle. O čajích, bylinkách, zelenině a ovoci vhodných pro jednotlivá období těhotenství. O cvicích na uvolnění vazů a svalů, bezpečných a příjemných od doby, kdy se tělo začne připravovat na porod a přicházejí bolesti pánve, kříže a kyčlí. Stejně tak jsme i prakticky si vyzkoušeli cviky vhodné pro 1. a 2. dobu porodní pomáhající dítěti sestoupit a zmírnit bolesti. Cvičili jsme i za pomoci šátku a našich mužů. To bylo krásné sledovat, jakou radost má můj partner ve chvíli, kdy mu někdo ukáže co a jak a může být opravdovou součástí procesu.

Dlouho jsme přirozeně mluvili o samotném porodu a musím přiznat, že i pro mě to bylo plné zajímavých a nových informací. Například – jak poznat, že už TO přichází. Jak se žena projevuje během jednotlivých fází porodu, jak se mění její potřeby, o kouzlu tepla a klidu. Jak jít na dlouhou procházku a nebát se se pořádně najíst, hodně se mazlit a smát a být zkrátka spolu. Byla jsem ohromená zjištěním, že jednotlivé fáze porodu se nemusí nutně měřit vyšetřením nebo přístroji. Že lze pozorovat, jak se mění chování ženy, ochota si povídat, být ve vodě nebo na suchu, touha po společnosti nebo naopak přání být nerušena. Že existuje transition fáze, fáze přechodu, kdy se často objeví pochyby, zda porod zvládnu, touha ho zastavit nebo ukončit nějak jinak. Většinou to znamená, že je žena přímo na přechodu do fáze vypuzování dítěte a tedy velmi blízko svému cíli. Nádherná životní analogie – nejtemněji bývá před úsvitem 🙂 .

Moc zajímavá a praktická byla výuka práce s dechem. Hluboký, uvolněný dech první fáze porodní a dýchání dolů při vypuzování miminka. Všichni známe uječenou zpocenou rodičku se zatnutým obličejem z filmů a mě osobně ta představa vždycky stresovala. Strávit pár hodin s přirozeným dechem, kdy jde moje síla a energie tam, kam má, bylo moc příjemné a onu stereotypní představu dokonale rozbilo. Kolik z vás si doteď myslelo, že se děloha při kontrakci smršťuje, jako když tlačíme na balónek rukama? Jenže děloha je úžasný orgán, který při porodní vlně pomocí spirálních vláken v horních dvou třetinách vytahuje nahoru spodní třetinu tvořenou kruhovými vlákny a dítěti tak vlastně otevírá cestu.
Ono proslulé urputné tlačení během vypuzování dítěte také není naprostá nutnost a je na každém, nakolik mu vyhovuje ho využít. Mezi námi, síla dělohy je taková, že jsou schopny porodit vaginálně i paraplegičky.

Za co jsem byla hodně vděčná, byla část kurzu, kde s námi lektorka probrala hodiny těsně po porodu, kojení a šestinedělí. S tou záplavou lékařských prohlídek v těhotenství a obsedantní kontrolou každého parametru porodu je období šestinedělí trochu opomíjeným bratříčkem. Přitom je to období posvátné (nenechejte si namluvit ono „naše babičky porodily na poli a pracovaly dál“  je to nejspíš jen v rámci propagandy o ženě údernici). Ještě na škole jsem zažila krásný rozhovor se sestřičkou na kardiologii při noční, kterou jsme společně sloužili. Vyprávěla, jak na vesnici, kde její babička povila 10 dětí, nenechali ženu po období šestinedělí vstát z postele. Vystřídala se u ní celá ves, ženské navařily a postaraly se o dítě a nosily jí ho jen na kojení. Dnes už možná nemáme tolik infekčních a krvácivých komplikací, období šestinedělí by ale i tak mělo být časem rozmazlování čerstvých rodičů, válení se s miminkem v posteli a pojídání slepičího vývaru. Rozpalují mě doběla historky o tchýni na návštěvě divící se, že maminka není ještě fit a v plném zápřahu domácnosti. Prostě ne, maminka nabírá sílu a děkujeme za tu polévku, co jste nám donesla, drahá paní tchýně.

Poslední část kurzu se věnovala zmiňovaným technikám hypnoporodu. Dělali jsme každý den několik relaxací vhodných pro období těhotenství, období přípravy na porod a vyzkoušeli jsme si i relaxace připravené pro porod. Hypnoporod v tomto případe neznamená, že člověk prospí celý porod a nebude si z něj nic pamatovat. Jde o techniky podobné meditacím například z terapií všímavosti (mindfulness), afirmačním technikám, případně autogennímu tréninku. Pracují s navozením uvolnění a ukotvení v těle, soustředěním se na dech, představou bezpečného místa a vizualizacemi. Všechny tyto metody komunikují s naším podvědomým mozkem  systémem, kde sídlí naše emoce, regulace tělesných funkcí a řízení našeho hormonálního a imunitního systému. Obcházejí náš koncový mozek, naše myšlenky a logické operace. Vyprázdnit si hlavu, uvolnit se a nechat myšlenky plavat je pro mě osobně těžké. Dokázat se na ně nesoustředit, nerozvíjet nápady, které mi skáčou do hlavy a jen si tak pobýt ve svém těle se svým dechem. Postupně, opatrně to ale začíná jít. A docela začínám chápat, co na tom vyzenovaném úsměvu se zkříženýma nohama všichni mají. Meditace zařazené v programu hypnoporodu se využívají po celé těhotenství a minimálně už teď se mi výrazně líp spí a cítím se lépe ve svém těle. Chci je využívat i během samotného porodu. Nemyslím si, že zaručí, že pro mě bude porod božským přerodem, při kterém všechno vyjde podle mých představ. Ale je ohromná úleva mít v rukou prostředek k uvolnění, zrelaxování a uklidnění. Oproštění se od myšlenek a bytí sám se sebou.

(Materiály a kurz jsou od Jemného zrození.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *